Tablety na spaní

Spánek je nezbytný pro fyzickou i psychickou regeneraci a jeho nedostatek se projevuje celou řadou příznaků. Nejčastěji bývá narušen stresem a nevhodným životním stylem. Mezi oblíbené léky navozující zklidnění a usnadňující usínání patří nenávykový přípravek Persen.

Spánek patří k základním potřebám lidského těla. Bez něj by náš organizmus nedokázal správně fungovat. Spánek umožňuje dostatečnou psychickou i fyzickou regeneraci, proto bychom jeho délku a kvalitu neměli podceňovat.

V době, kdy spíme, se zotavuje centrální nervový systém. Pokud nemá dostatek spánku v odpovídající kvalitě, mohou nastat poruchy pozornosti, zhorší se myšlení, rychlost reakcí a pozornost a člověk má stále pocit únavy. Snižuje se tak kvalita života a mohou vznikat závažná psychická onemocnění.

Co je to vlastně spánek?

Spánek je definován jako stav organizmu, který se pravidelně opakuje, a pro který je typická nízká pohybová aktivita a omezené reakce na podněty zvenčí. Jde o děj velmi složitý a stále se měnící. Podílí se na něm více mozkových oblastí. Bez dostatečného odpočinku rozumových funkcí by nemohlo probíhat myšlení a mozek by nedokázal úspěšně řídit celý organizmus. Neustálý vznik a zánik neuronů, který ve spánku probíhá, ovlivňuje dlouhodobou i krátkodobou paměť.

Pokud by spánek nebyl kvalitní, zhoršoval by se i proces učení, výkonnost, rychlost a přesnost. Spánek se podílí i na procesu vylučování hormonů a je spjat s obranyschopností organizmu.

Co má vliv na dobrý spánek

Pro dobrý spánek je důležitá doba spánku. Kolik hodin spát je značně individuální, podle odborníků by se jednalo o průměrnou hodnotu od 7 do 8 a půl hodiny za den, což by měla být ideální doba spánku. Pro mnohé jedince to však neplatí, potřeba spánku je značně různá, někdo potřebuje kratší spánek, jiný zase delší spánek. Liší se také délka spánku podle věku.

Zdravý spánek souvisí i s časem, ve kterém se ulehá. Není spolehlivě určeno, kdy jít spát. Opět se jedná o individuální záležitost, někdo chodí spát později a vstává až v dopoledním čase, jiní lidé chodí spát brzo a brzy také vstávají. Nelze tedy přesně určit, jak dlouho spát.

Nejdůležitější je kvalita spánku. Tu lze zjišťovat několika metodami, časté je dotazníkové šetření nebo speciální vyšetření, které se soustředí na spánkový cyklus. Monitoring spánku může provádět například spánková laboratoř.

Spánek lze rozdělit do dvou hlavních fází – REM a NREM.

REM je zkratka z angličtiny, která v překladu znamená rychlý pohyb očí. Typické pro REM fázi jsou nejen oční pohyby, ale i nízké napětí svalů a specifické elektrofyziologické hodnoty. Nedochází k regulaci teploty těla, dýchání a srdeční činnost nejsou zcela pravidelné. REM fáze má podobnou aktivitu mozku, jaká je obvyklá při probouzení.

Z celkové doby zaujímá REM fáze spánku přibližně čtvrtinu. Tato hodnota platí pro dospělé jedince. Časově jde o hodinu a půl až dvě hodiny. REM spánek se člení na úseky, které se v průběhu noci opakují asi pětkrát, nejdříve jsou kratší a pak se prodlouží. V té době se odehrává velká část snů, označovaných jako živé. Spánek dětí má jiné hodnoty, spánek novorozence má tuto fázi mnohem delší.

REM fáze by měla mít význam především pro paměť. V době spánku se paměť čistí a zůstávají jen hlavní a významné podněty. Upevňuje se procedurální paměť a paměť prostorová.

Jako NREM fáze je označen zbývající čas spánku, tedy u dospělých 75 – 80 % spánku, který se liší od fáze REM. Neobjevuje se zde snění, pokud ano, je jen slabé. Nedochází k očním pohybům, svalové napětí je vyšší a neuvědomělé pohyby jsou častější. NREM fázi je možno dále dělit na další 4 pododdíly. První dva se charakterizují jako lehký spánek, zbývající dva jako hluboký spánek. Délka jednotlivých podfází je značně odlišná.

• V první části NREM spánku se lehce pohybují oči, jde o částečné vědomí, při kterém se mohou objevit záškuby při usínání a halucinace.
• Druhá část je nejdelší, spící ztrácí vědomí a snižuje se jeho svalové napětí.
• Ve třetí části přichází tvrdý spánek, objevuje se mluvení ze spaní, noční pocení a mohou se vyskytnout i spánková paralýza, náměsíčnost nebo noční děs.
• Ve čtvrté fázi je spánek nejhlubší a probuzení je velmi obtížné. Probíhá vytváření a upevňování paměti, především událostí a dat.