Antikoncepce

Antikoncepce, je soubor různých prostředků a technik navržených k zabránění těhotenství po nechráněném pohlavním styku. Cílem antikoncepce je ovlivnit reprodukční proces tak, aby nedošlo k oplodnění vajíčka spermií, čímž se zabrání vzniku těhotenství. 

Existuje mnoho různých druhů antikoncepce. Jejich spolehlivost se vyjadřuje obecně jako procento žen, které otěhotní při používání určité metody během prvního roku a u vysoce spolehlivých metod, ( např. podvázání vejcovodů) někdy také jako četnost selhání během života uživatele. Žádná z těchto metod se ale v obecné rovině neuvažuje jako 100% (např. vlivem chyby v provedení vybrané metody).

Druhy antikoncepce

• hormonální (např. antikoncepční pilulky, náplasti, injekce)
• mechanické (např. kondomy, diafragmy)
• chemické (spermicidní přípravky, antikoncepční houbičky)
• chirurgické (sterilizace)
• založené na způsobu chování (např. sledování ovulace)

Volba konkrétní metody závisí na individuálních preferencích, zdravotním stavu a plánech jednotlivého jedince nebo páru. 

Hormonální antikoncepce

Tato metoda antikoncepce je založená na ovlivnění menstruačního cyklu pomocí syntetických hormonů, které napodobují přirozené hormony ženského těla.

Nehormonální antikocpce

Jedná se o bariérové (mechanické) metody antikoncepce. Většina nehormonálních metod má obvykle tu výhodu že, na rozdíl od hormonálních nemá žádné vedlejší negativní účinky. Patří sem:

• kondomy
• pesary
• nitroděložní tělíska

Nouzová: Postkoitální antikoncepce

Ve výjmečných případech lze použít také nouzovou antikoncepci (někdy také "pilulka po", nebo "pilulka následujícího rána"), která se užívá až po pohlavním styku s nadějí, že zabrání těhotenství. Nejvyšší spolehlivosti dosahuje v co nejkratším čase po nechráněném pohlavním styku, v závislosti na přípravku však nejdéle do 120 hodin (5 dní). Převážně působí tak, že brání ovulaci nebo oplodnění. Po jejím užití je potřeba očekávat také krátkodobé změny v menstruačnm cyklu.